Šestileté děti stráví až rok svého života před televizí

Zdá se vám to nepředstavitelné? Možná. Nicméně jsou to fakta vyplývající z britského výzkumu.

Je všudypřítomná a neodbytná. Věčně zapnuté televizi se nevyhneme ani v restauraci a děti ji považují za standardní vybavení pokojíku. Podle britských lékařů však jde o zdravotní hrozbu 21. století.

Černé na bílém

Doktor Aric Sigman, člen britské společnosti psychologů, prošel nově publikované studie o vlivu televize na lidské zdraví. V 35 studiích napočítal celkem 15 neblahých efektů vysedávání před televizí. Jak moc dokážou brutální filmy pošramotit svět emocí (zvláště dětí), se ví již dlouho. Nyní jsou k dispozici důkazy o poškození tělesného zdraví a intelektu.

Sledování na vlastní nebezpečí

Je jedno, zda sledujete nekonečný seriál, fotbalové zápasy, či dokumenty. Podstatné je, že při tom sedíte, případně jíte. A v nejhorším to vše v posteli. Právě kombinace nedostatku pohybu a nadbytku nenápadně pozřených kalorií vede k obezitě. A nejen to. Zároveň vám stoupá hladina cholesterolu v krvi, a tedy i riziko úmrtí na kardiovaskulární nemoci. Klesá i prokrvení mozku, a tedy i jeho výkonnost. A ruku v ruce s obezitou kráčí rozvoj cukrovky 2. typu. Sledujete-li televizi v posteli, může se z vás stát záhy nespavec. Snadno si totiž navyknete, že postel není jen ke spánku a sexu (jak by měla být). A navíc – kdo si u televize zdřímne přes den, málokdy si pospí v noci.

Šetřete svým časem

Ukazuje se, že "nežádoucí účinky" sledování televize jsou závislé na dávce. Tedy posadíte-li svou ratolest ráno před „bednu“ na pohádky a necháte ji tam (je od ní konečně klid), zaděláte jí na nemalé zdravotní problémy. Kromě obezity se prokázaly i změny v činnosti žláz s vnitřní sekrecí a předčasný nástup puberty u dívek.

Děsivé je zjištění, že šestileté děti strávily v přepočtu rok svého života před televizí. U dospělých se zase sledoval výskyt Alzheimerovy choroby. U těch, co trávili u televize více času, byla tato nemoc diagnostikována častěji. Televize nám může být jedinečným zdrojem informací. Jen je třeba vědět, kolik a jakých si můžeme dopřát. A hlavně nezapomenout na existenci tlačítka „off“.

(Ela)

Zdroj: Aric Sigman: Get the message: It´s the Medium, www.guardian.co.uk