Z americké studie uveřejněné v časopise Sleep plyne, že spánková apnoe vede ke strukturálnímu poškození mozku.
Výsledky ukazují, že pacienti s obstrukční spánkovou apnoí (OSA) mají extenzivní alterace v bílé hmotě mozku. Jedná se převážně o struktury ovlivňující náladu, paměť a kardiovaskulární systém. Studií se zabývá profesor neurobiologie Ronald Harper z univerzity v Los Angeles. Do svého výzkumu zahrnul celkem 41 pacientů s mírným a těžkým stupněm obstrukční spánkové apnoe (OSA) a dále 69 kontrolních osob vybraných podle věku.
K analýze mikrostruktur mozkové tkáně byla použita nová modalita magnetické rezonance, tzv. DTI (diffusion tensor imaging). Z dat plynoucích z tohoto vyšetření je sestavena frakcionovaná anizotropie (FA), která je určena k měření integrity vláken v bílé hmotě mozkové. Pacienti s OSA měli nižší frakcionovanou anizotropii v mnoha mozkových areách, jako jsou cerebellum, thalamus a prefrontální kortex. Podle autorů nízká frakcionovaná anizotropie primárně reprezentuje poškození a ztrátu myelinu ve skupině axonů.
Autoři spekulují, že řada těchto poškození vzniká z kyslíkových pauz během OSA. Během těchto pauz je redukován krevní proud v mozku. Vědci také předpokládají, že zvýšený krevní tlak je rovněž způsoben OSA. Tyto dvě etiologie se tak podílejí na poničení mozkových struktur. Podle Harpera ničí dlouhodobě působící OSA paměťové procesy a proces mluvení. Protože funkční oblasti mozku spolu navzájem souvisí, je léčba hypertenze způsobená OSA velmi náročná a protrahovaná. Některé změny by však podle vědců mohly být reverzibilní.
Nejčastěji užívanou léčbou obstrukční spánkové apnoe je CPAP (continuous positive airway pressure). K prevenci dechových pauz drží proud vzduchu dýchací cesty otevřené a zajišťuje normální hladinu kyslíku. Až devadesát procent lidí s OSA však není v současné době diagnostikováno.
(ena)
Zdroj: Medical News Today, section Neurology /Neuroscience, July 2008
Odborné akce
Pozvánky na semináře, kongresy
a sympozia.
více informací