spánek, nespavost, poruchy spánku, snář, sny, sebediagnostika, spánková hygiena

Obstrukční spánková apnoe prezentující se jako mozková žilní trombóza

Existuje mnoho zpráv o tom, že syndrom obstrukční spánkové apnoe (OSAS) může být rizikovým faktorem pro vznik ischemických cévních mozkových příhod. Vztah mezi spánkovou apnoí a trombózou mozkových žil zatím uspokojivě prozkoumán nebyl. Japonským vědcům se ale jeden takový případ podařilo popsat v odborném medicínském časopise Internal Medicine.

Kazuistika

Na neurologické oddělení univerzitní nemocnice v japonské Nagoyi byl přijat 44letý muž s náhlou ztrátou vědomí a záchvaty. Muž byl v bezvědomí několik minut, během nichž si pokousal jazyk. Podle anamnézy pacient v den přijetí pracoval více než dvě hodiny ve velkém horku a přitom nevypil mnoho tekutin. Před tím, než upadl do bezvědomí, pociťoval nevolnost. Jak také uvedl, bolestmi hlavy trpěl již několik let, často ho bolela hlava a jeho manželka si stěžovala na časté chrápání. Alkohol a cigarety pacient negoval.

Při fyzikálním vyšetření byla zjištěna hypertenze 211/104 mmHg a tepová frekvence 119/min. BMI byl 31,4 kg/m2 – výška 169 cm, hmotnost 90 kg. Neměl žádné klinické příznaky ani fyzikální nález odpovídající srdečnímu selhání. Stejně tak byly normální i laboratorní výsledky (kromě hladin hematokritu a nálezu polycytémie), EKG, EEG i neurologické vyšetření.

Na magnetické rezonanci, provedené tři hodiny po nástupu bezvědomí, se ale podařilo prokázat hyposignální ložiska ve FLAIR a T2W v oblasti pravého spánkového laloku a naopak hypersignální v obou parietálních lalocích. Venografie pak prokázala uzávěr v kortikálních vénách – starší trombus v parietálních vénách. Venózní trombus byl na angiografii prokázán na levé straně, zatímco MRI ho prokázala na pravé straně. Lékaři tedy předpokládali, že levý trombus je staršího data a že oba tromby jsou pravděpodobně příčinou bolestí hlavy pacienta.

Léčba

Jako první byla zahájena rehydratační a antikoagulační terapie heparinem a warfarinem. U pacienta byla také provedena polysomnografie, která prokázala, že počet apnoických pauz za hodinu je 54, přičemž nejdelší apnoická pauza trvala 84 sekund. Dále bylo zjištěno, že saturace O2 je pouze 43%. Na základě těchto dat byla u pacienta stanovena diagnóza obstrukční spánkové apnoe. Navíc lékaři předpokládali, že trombóza vnikla díky polycytémii, umocněné ještě výraznou dehydratací. Indikována byla též léčba spánkové apnoe pomocí CPAP.

Klinický stav pacienta se ale díky léčbě rapidně zlepšil a osmý den byl propuštěn. Při kontrolním vyšetření po dvou měsících byly na MRI prokázány abnormální léze v parietálních a v pravém temporálním laloku, avšak bez známek rekurence. Antikoagulační léčba proto byla po třech měsících zastavena. Při následných vyšetřeních se ukázalo, že díky CPAP došlo jak k normalizaci hematokritu, tak i ke spontánnímu poklesu krevního tlaku.

(kam)

Zdroj: Kondo N. et al.: Obstructive sleep apnea syndrome (OSAS) presenting as cerebral venous thrombosis., Intern Med. 2009; 48 (20): 1837–40. Epub 2009 Oct 15.

 

Odborné akce

Pozvánky na semináře, kongresy
a sympozia.

více informací

 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Láká vás vyzkoušet vodní dýmku? Pak pozor nejen na infekce!