spánek, nespavost, poruchy spánku, snář, sny, sebediagnostika, spánková hygiena

Paradoxní spánková deprivace – neurochemické, hormonální a behaviorální změny

Spánkem stráví člověk zhruba jednu třetinu svého života. Přesto jeho vliv na zdraví a zdravotní stav člověka zůstává leckdy bez většího zájmu. Brazilští vědci z univerzity v São Paulu proto publikovali článek, v němž shrnuli všechny poznatky, které byly publikovány o paradoxní spánkové deprivaci za posledních třicet let. Článek vyšel v odborném medicínském časopise Anais da Academia Brasileira de Ciências.

Paradoxní spánková deprivace

Podle dostupných výzkumů jsou poruchy rytmu spánku a spánkové deprivace daleko častější v tzv. rozvinutých zemích. Díky současnému životnímu stylu je totiž zcela zanedbávána spánková hygiena, což má za následek nejen např. zvýšenou denní spavost, ale např. i zvýšení dopravních nehod. Například v Brazílii trpí přibližně 6 % obyvatel zvýšeným nočním buzením a 20 % chrápáním.

Metody paradoxní spánkové deprivace

Většina spánkových deprivací má souvislost z tzv. paradoxním spánkem, tedy s REM fází. Metody, které se pro jejich zjištění používají, zahrnují jak polysomnograf, tak i pokusy na laboratorních zvířatech.

Během uplynulých třiceti let se například zjistilo, že pokud je spánková deprivace způsobená stresem, lze tuto příčinu daleko lépe odstranit ve skupině vzájemně sobě si podobných jedinců než u různorodé skupiny.

Objeven a prozkoumán byl také vliv neurotransmiterů jak na kvalitu spánku, tak i na chování jedince druhý den. Za nejvýznamnější neurotransmitery ovlivňující spánek byly označeny dopamin, serotonin a noradrenalin. V poslední době se pak hodně diskutuje vliv orexinu, neuropeptidu, který kromě chuti k jídlu ovlivňuje i regulaci spánku.

Změny behaviorální

Dopad nedostatku spánku na chování byl popsán především v souvislosti s agresivitou a úzkostí. U pokusných zvířat se prokázalo, že při dlouhodobé spánkové deprivaci jsou podrážděnější a úzkostlivější. Naopak dlouhodobý spánek tyto "příznaky" zcela potlačuje. Během let také vědci dokázali, že za zívání může být zodpovědná jak stimulace cholinergních mozkových receptorů, tak i nízké dávky dopaminergních agonistů.

Shrnutí studie

Celá studie pak přinesla kompletní souhrn téměř všech zásadních prací, které se zabývaly poruchami spánku, jejich příčinami a vlivem spánku na další funkce lidského těla.

(kam)

Zdroj: Tufik S. et al.: Paradoxical sleep deprivation: neurochemical, hormonal and behavioral alterations. Evidence from 30 years of research, An Acad Bras Cienc. 2009 Sep; 81 (3): 521–38.

 

Odborné akce

Pozvánky na semináře, kongresy
a sympozia.

více informací

 
 
Medicínská databáze U Lékaře
 
Cestovní nemoci:  Arabské trhy aneb Skrytá rizika číhající na turisty