Odpovědi lékaře

Dobrý den. Za pár dní mi bude 25, poprvé jsem s nespavostí byla u lékaře ve 20. Tam mi dali Stilnox, udělali EEG a ještě do druhé ruky mi přibalili Mirtazapin. Po tom mi bylo tak fyzicky špatně, že jsem ho hned přestala brát. Stilnox jsem brala asi rok a půl, ke konci jsem s ním už vůbec nespala, musela jsem přestat pracovat, chodila jsem jen do školy (studuju UK v Praze). Neurolog to pak ještě zkombinoval s Rivotrilem, jakž takž jsem spala. Pak nespavost na nějakou dobu ustala. Pak se objevila znovu, zkusila jsem Circadin, tehdy to bylo úplně nové. Spala jsem asi měsíc. Pak se to zase vrátilo. Problémy v rodině máme každý, ty mi samozřejmě celou situaci zhoršily. Ale já už jsem si vypěstovala vlastní fóbii ze spánku, bojím se jít spát, vím, že na to nesmím myslet, ale už to sama nedokážu, jsem zoufalá, nevyspalá, měla bych si užívat mládí a místo toho v 5 ráno brečím do polštáře, protože už několikátou noc nemůžu zabrat a pak tu sedím a píšu to na net. Nechci brát žádné léky, vlastní rodiče mi to roky nevěřili, dokonce si mysleli, že beru drogy. Chodím teď na terapie k psycholožce, ale je to běh na dlouhou trať. Naštěstí mám chápavého partnera, ale mám strach, aby mu to už jednou taky nezačalo lézt na nervy. Mě to otravuje život děsně. Snažím se chodit spát když jsem unavená, kolem 23 hodiny, ráno nemusím teď konečně brzo vstávat, zařídila jsem si všechno tak, abych nikam nemusela v 6, protože to jsem nepoužitelná. Ale mám další problém-můj spolubydlícíí z vedlejšího pokoje chrápe, stěny jsou tenký a já ho slyším, jakoby ležel vedle mě, už jsem ho několikrát prosila, on za to nemůže, ale já už jsem vytočená i z něj. A špunty v uších nesnesu. Já vím, asi si spoustu věcí vytvářím sama, ale už je to začarovaný kruh...nevíte prosím kam nebo co s tím???? děkuji předem za odpověď