Odpovědi lékaře
Již jednu otázku jsem položila, ale špatně. Mám dvě dospělé dcry (36 a 35 let) Mně je 57 let a již 20 let denně usínám s prášky na spaní. Moje dcery o tom neměly ani tušení. Starší spí jako nemluvně, ale ta mladší má úplně stejné příznaky nespavosti, které mám já. Uléhá do postele, začne ji bušit srdce , tíha na hrudi, usne za 4 hodiny a celý den jako zmlácená. Toto trví již o puberty. Měla jsem původně dotaz, zda nemůže být porucha spánku přeci jenom dědičná ve smyslu jakési predispozice. Bohužel žije v Irsku, kde lékaři po přidělení 3 tabletek posílánjí do odvykacího centra. Vím, že dcera nevěděla, že prášky na spaní beru, je tedy vyloučené, abych to nazvala: cituji Vás "ale významně se může podílet i sociální učení." To není ten problém. Mohu svoji dceři tedy nějak pomoci? - Děkuji
Dobrý den,
existují vzácné dědičné poruchy spánku, což ale není tento případ. Insomnie může být nejen chorobná jednotka sama o sobě, ale častěji průvodní symptom řady psychiatrických onemocnění, zejména deprese a úzkostných poruch. Vy sama popisujete po ulehnutí typické úzkostné příznaky, nelze ovšem říci, zda jsou primární, nebo sekundárně navozené anticipační úzkostí (úzkostí z obav, že neusnete). Dědičnost predispozice k určitému typu insomnie je možné připustit, ovšem ne jako dominantní příčinu této nespavosti.
Co se týká možnosti dceři pomoci, určitě bych na prvním míste doporučil kognitivně behaviorální terapii, KBT, na druhém místě tlumivá antidepresiva.