Vyhledávání

Jedná se nejspíše o stav tzv. spánkové obrny, kdy po probuzení nebo někdy i při usínání dochází ke krátkodobému snížení svalového napětí ve svalech celého těla, kromě dýchacích svalů a člověk se nemůže chvilku pohnout. Nijak Vás to zdravotně neohrožuje, stav je chvilkový, jak jste se přesvědčila, někdy se to ale nepříjemné, někomu pomáhá stav ukončit tím, že se snaží pohybovat očima rychle za sebou ( třeba do stran, nahoru) a stav trvá kratší dobu. Někdy se spánková obrna vyskytuje dědičně. Důvod k vyhledání lékaře by byl jen pokud by tyto stavy byly velmi časté nebo jste měla někaké další příznaky ( ospalost během dne, přerušovaný noční spánek atd.)-

Těhotentsví a období po porodu je údobím značných hormonálních změn v těle, takže je to takové křehké období i po stránce psychické, žena je citlivější, více reaguje na různé vlivy, Vy jste do toho měla ještě stěhování a jak píšete, manžel je zřejmě více pracovně vytížený a jste asi hodně sama doma. Takže je velmi pravděpodobné, že to všechno, co popisujete , má psychický původ. Byla jste podrobně vyšetřená, stran srdce, ale také stran nervového systému, tudíž skoro lze vyloučit, že byste měla roztroušenou sklerosu nebo srdeční onemocnění. Psychické stavy, naše emoce se odrážejí v našem těle, takže ty pocity na omdlení, pocity v břiše mohou být všechny startovány z vaší psychiky. Panické ataky to mohou být. Takové výjimečné reakce na léky, jaké popisujete, se někdy objevují. Vyhledejte psychiatra, posléze i nějakého psychoterapeuta, psychologa, protože psychiatři většinou předepisují léky, ale ve Vašem případě bude možná potřeba i nějaká forma psychoterapie, aby s Vámi někdo o vašich problémech ještě důkladně promluvil a rozbraly jste je, abyste získala ujištění, že tělesně jste v pořádku a že Vám žádná choroba, které se obáváte, nehrozí.

Takový stav zažívá v různé míře občas každý, když pod vlivem nějakých starostí místo toho, abychom se v posteli věnovali spánku, začneme si konečně v klidu přehrávat naše problémy. Psychika často tak funguje, že čím více si snažíme poručit, tím se nám to méně daří. Někdy mohou pomoci uvolňovací cvičení, třeba to, které se nazývá autogenní trénink, relaxační hudba, někomu také pomáhá, když si v období starostí vyčlení povinnou půlhodinku během dne , kdy se povinně věnuje přemýšlení o svých starostech a problémech nebo si je i sepíše - a večer tím pádem si už může říci, že má toto přemýšlení o problémech odbyté a věnuje se spánku ( zní to jako taková hra, ale celkem to funguje).

Pravděpodobně se bude jednat o tzv. noční děsy, je to přechodná porucha spánku, taková obdoba náměsíčnosti, která se objevuje u malých dětí. Dítě nijak neohrožuje, ani většinou nenarušuje významně spánek. Protože léčba stejně často nemá velký efekt, většinou se ani nedává. Potíže odeznívají s věkem, ale těžko říci, v jakém věku to bude zrovna u Vašeho synka, někdy nastane zklidnění za několik měsíců, jindy problémy trvají v různé míře do předškolního věku. Jedinými radami je do¨držování pravidelného spánkové režimu a ještě pokud je přítomno například chrápání nebo i dechové pauzy, pak mohou provokovat tyto stavy a doporučuje se chrápání řešit ( nejčastěji odstarněním nosní mandle).

Mluvení ze spánku se považuje, pokud není provázeno jinými potížemi ( jako jë například náměsíčnost, noční děsy nebo jiné poruchy), za normální jev. Nijak se neléčí, Vaše zdraví to nijak neohrožuje, spánek obvykle nebývá nijak narušený. Jediným problémem je to, z čeho máte obavy, že člověk řekne něco, co by normálně nesdělil. Ale nějakou dobrou radu , co s tím, nevím.