Současný výzkum

V současné době je v popředí zájmu nejen diagnostika, ale i důsledky těchto poruch na lidské zdraví.

Zdravý spánek zasahuje příznivě do řady procesů v lidském těle, ovlivňuje rozumové funkce včetně paměťových schopností a působí i na imunitní systém.

Je známo, že dlouhodobý nedostatek spánku či jeho snížená kvalita jsou rizikovými faktory rizikovými faktory pro vznik onemocnění srdce a cév. Významné riziko u déletrvajících spánkových poruch představují závažné duševní poruchy, jako například úzkostné poruchy či depresivní onemocnění. Včasná diagnóza poruch spánku a jejich účinná léčba mají proto mimořádný význam. Celosvětový důraz je kladen na spánkovou medicínu jako oblast preventivního lékařství.

Zcela zásadním milníkem v oblasti spánku a jeho poruch je zavádění syntetických léků. Barbituráty na počátku století přinášely úlevu pacientům trpícím nespavostí. Záhy se však zjišťuje, že jsou to léky poměrně nebezpečné a vysoce návykové. Koncem šedesátých let byly připraveny první benzodiazepiny, které již jsou méně toxické a méně návykové. Nicméně i u nich se zjistilo, že jsou návykové a že spánek jimi navozený nemá příliš fyziologickou architekturu.

V 90. letech se pak objevují první tzv. nebenzodiazepinová hypnotika nebo též z-látky . Přes počáteční nekritické nadšení pro tyto léky se ukázalo, že i tyto přípravky mají svá slabá místa. I když mechanismus jejich účinku byl selektivnější než u benzodiazepinů, a předpokládalo se tedy méně nežádoucích účinků, po dlouhodobém užíváním na tyto látky vzniká závislost, byť v menší míře než na benzodiazepiny. Architektura takto navozeného spánku je sice lepší než u benzodiazepinových přípravků, ale stále odlišná od spánku přirozeného.

Farmaceutický průmysl ve spolupráci s neurology, psychiatry a jinými odborníky tedy hledá stále nové přístupy v léčbě nespavosti. Jednou z velice slibných možností se ukazují být přípravky na bázi melatoninu. Tyto léky navozují vysoce kvalitní spánek s architekturou podobnou jako u spánku přirozeného. Navíc melatonin je látka, která se v těle přirozeně vyskytuje, takže na rozdíl od předchozích generací není nebezpečná a ani návyková.

Zdroj:
Nevšímalová S., Historie studia spánku in Nevšímalová S., Šonka K. et al. Poruchy spánku a bděni, Galen, 2007, p. 21-27